Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zahradník a sousedka. A kocour

12. 08. 2014 8:22:11
Kropím zahradu svojí ségry a užívám si to. Voda čerpaná z nedalekého rybníčku sice trochu smrdí rybinou, ale tráva na zahradě a hlavně kytky s jejich květy se proudem vláhy omamně rozvoněly.

A co teprve ty desítky bylinek. I kůra stromů a jejich listy a hlína pod nimi. Je vedro, slunce pálí a já jsem za to rád. Čím dřív se kropení vypaří, tím dřív budu muset znovu zalévat. Stávám se na tom závislým.

Občas, pokud je doma, se na mě přijde podívat kocour Boris, sestřin mazlíček a zrzavý šéf zdejšího teritoria. Je v podstatě zmenšeninou tygra ussurijského. Evidentně vidí barevně a užívá si sedm barev duhy, které rozprášený proud vody z hadice za spolupráce se Sluncem vytváří. Běhá za vodním tryskem a snaží se něco chytit. Nikdy nevím, zda chytá ty barvy nebo kapičky vody. Každopádně si to vychutnává stejně jako já.

„Pěknej zadek, Borisi, vidíš?“ povídám kocourkovi.

„Ježiš, to jsem se lekla, já myslela, že to tu kropí nějaký automat.“

Byl jsem zrovna v nějakém křoví a nedošlo mi, že sousedka od vedle mě neuvidí ale uslyší. Trochu jsem se zastyděl. Nechci obtěžovat ženské, to ani náhodou. Od jisté doby chci být sám. Jenže teď se nedalo couvnout, přišla k plotu a zjevně chtěla vidět ten mluvící kropící automat. Měla na sobě miniplavky a já začínal pomalu rudnout. Studem. Ačkoli mi bylo už čtyřicet. Nedávno.

„Vy jste František, brácha Pavly, že jo? Hodně mi o vás vyprávěla."

Tak to nemám fakt rád. Aby cokoli o mně věděly pro mě cizí ženské, byť sebekrásnější a seberajcovnější. Miniplavky se v tu chvíli proměnily v jutový pytel. Se segrou si to vyřídím později.

Moje oči se zatoulaly výš a našly si devátý div světa: babiččin a dědečkův dům, s verandou a s houpací lavicí a s pelargoniemi v růžových květnících podél zábradlí. A všude okolo kapradiny jako veliké zelené výtrysky ze zahradních rozstřikovačů a rozlehlý trávník podobný kožíšku zeleného kocoura. Posetý jetelem a pampeliškami tak hojně, až se jednomu chtělo shodit boty a rozběhnout se po tom barevném gobelínu bos. A květiny v záhonech, které od jara do podzimu nepřestávaly kvést. A včely a čmeláky a motýly.

„Nechcete zajít na kafe?"

Zeptám se kocoura. Borisi, co myslíš? "Mraauuu, vreeeee, uurrru"

„Díky, rád bych, ale za chvíli mi jede vlak domů. Ale určitě se ještě uvidíme, ... Evo."


Pro moji Janu z Arku, Ἑλένη Trojskou a milé kolegyňky Hanku, Wendy, Isabell, Terezu i kolegy z katedry.

A také Raye Bradburyho a Roberta A. Heinleina.

Autor: František Smutný | úterý 12.8.2014 8:22 | karma článku: 15.39 | přečteno: 959x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co po mně chceš? Pravdu či lež…

Pravda a lež – kategorie, které jsou staré aspoň tak jako lidstvo, ale spíš mnohem starší. A stále se s nimi neumíme vyrovnat a často je ani od sebe rozpoznat. Přesto si lidé pořád myslí, že o nich dokážou říct něco přínosného.

18.10.2017 v 1:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Monika Lorenzová

Jak se mi dařilo při obchodování

Dnes ráno jsem otevřela oči. pak je zas zavřela. A pak viděla dva na kolečkových bruslích. Jeden z nich držel velkou bílou papírovou krabici, zjevně prázdnou.To jsem byla já. Zamotala jsem se a upadla.

17.10.2017 v 20:09 | Karma článku: 5.07 | Přečteno: 144 | Diskuse

Milan Šupa

Nacházejí se rozpory ve výrocích Krista?

Ježíš říkal, že když nás někdo udeří na pravou tvář, máme mu nastavit i druhou. On sám se však podle této zásady nezachoval.

17.10.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 400 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Moře a čas: Finito

Následující text je pocitová črta inspirovaná jedním časně podzimním výletem na ostrov ve Středomoří. Jedná se vlastně o první část jakéhosi seriálu.

17.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 3.92 | Přečteno: 112 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - VI.IX.MMXVII

Mágus Frater Saepes mi po dlhšej dobe poskytol náhľad do svojho magického denníka a dovolil, aby som sa na blogu podelil s jeho snovými víziami, pohľadom na svet a elitu či s psychedelickým zážitkom s rastlinou sily Diablove gule.

17.10.2017 v 13:28 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 136 |
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3138
Obyčejný chlap, "kamioňák", jsem týden pryč a týden doma. Mám zahrádku, políčko, lesíček, ženu, psa a kocoura. Děkan Fakulty všeobecné kroupologie.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.