Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Básník a Eva

5. 06. 2014 8:22:11
Sedával vždy na stejném místě. V rohu, blízko špinavého okna, kde zažloutlé záclony a stopy po zásazích hmyzu plácačkou dovolovaly jen nepatrným zbytkům slunečních paprsků rýsovat světla a stíny své každodenní magie.

Proč magie? Inu, nízká sluneční svícení v zimě a v brzkém jaru vykreslila světelný a tedy i hřející paprsek, od nevysypaného popelníku, přes propálené díry v ubruse, do daleka. Až k půllitru v ruce básníkově. Zatímco v létě bylo díky Slunci, vznešenému vysoko na obloze, studené pivo bezpečně chráněno. Ale také: „pokud zataženo, pivo studené, pokud jasno, pivo teplé.“ Magie hodna moudrosti politiků té doby.

„Pane? Budete platit?“

Úplně zapomněl, tak jako každý den, že musí odejít. Že místo, kde sedává, se svými papírky, tužkami a nápady se uzavírá. Servírku, která ho upomínala, si ovšem pamatoval. Ach, ty krásné nohy, souměrná tvář, mandlově tvarované a skoro černé oči. Co mu to jen připomíná? Veden něčím, co by možná mohl pojmenovat Sigmund Freud, možná jeho matka, možná on sám, veden touhou a vášní. Veden tím vším jí na účtenku připsal:

Tvé nohy jak dva hadi

V dokonalém souladu

Jejich uštknutí jen hladí

Rád bych dělal návnadu

Být v teráriu s nimi sám

Protilátku nehledám

Eva měla v životě spoustu chlapů. Tedy spoustu. No, pár desítek, hm, jednotek, sakra! Panna už prostě nebyla. Ale žádný z těch chlapů jí nikdy nepsal verše na účtenku. Natož o jejích nohách. Byla na ně totiž celkem pyšná, ačkoli jinak o svém vzhledu i o sobě neustále pochybovala.

„Jsem moc hubená, moc tlustá, mám malý prsa, jsem už stará, neměla jsem se vdávat, rozvádět?“ Ale dlouhé a štíhlé nohy, s útlými kotníky, hladké právě jak ti hadi, byly vždy středem zájmu. Skoro všech. Nemohla si toho nevšimnout.

A potom ty oči. Škoda, že o nich také něco nenapsal. Když se do svých očí dívala v zrcadle, měla pocit, že sama sebe uhrane.

Ten kunčoft ji do té doby nijak nezajímal. Jeden z desítek debilů, rozmělňujících svá traumata v pivu a kořalkách. Osamělých. A z těch ostatních v různých skupinách, shlukujících se z důvodu vlastní zbabělosti v nějakých společenstvích, za účelem jednotného cíle, zájmu, strachu. Ježiš, oni třeba přejí vítězství nějaké tlupy s názvem xyz v soutěži, co já vím, abc. Nebo naopak!

Testosteron z vyřvávání v koutku „sportovních fanoušků“ za vítězství klubu xyz začal přetékat, proto se potřebovali vybít jinde.

„Evo!? Co to tam sedí za debila? Furt si něco píše, bonzák jeden. My ho srovnáme!“

Krev z básníkových úst, z rozbitého obličeje, ze všech pórů a spór jeho osobnosti na podlaze rozpíjela papírky s náčrty veršů, touhami a ...tuhou. A také se solí z Eviných slz. K přečtení nic nezbylo a básník už asi nikdy nepřijde. „Kdo teď napíše o mých očích?“

Oni asi ne. Život se vrací k šedi. Tužky, papírky a nápady a ... verše ... tu nejsou.


Pro moji Janu z Arku, Ἑλένη Trojskou a milé kolegyňky Hanku, Wendy, Isabell, Terezu i kolegy z katedry

Autor: František Smutný | čtvrtek 5.6.2014 8:22 | karma článku: 15.74 | přečteno: 698x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co po mně chceš? Pravdu či lež…

Pravda a lež – kategorie, které jsou staré aspoň tak jako lidstvo, ale spíš mnohem starší. A stále se s nimi neumíme vyrovnat a často je ani od sebe rozpoznat. Přesto si lidé pořád myslí, že o nich dokážou říct něco přínosného.

18.10.2017 v 1:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Monika Lorenzová

Jak se mi dařilo při obchodování

Dnes ráno jsem otevřela oči. pak je zas zavřela. A pak viděla dva na kolečkových bruslích. Jeden z nich držel velkou bílou papírovou krabici, zjevně prázdnou.To jsem byla já. Zamotala jsem se a upadla.

17.10.2017 v 20:09 | Karma článku: 5.07 | Přečteno: 144 | Diskuse

Milan Šupa

Nacházejí se rozpory ve výrocích Krista?

Ježíš říkal, že když nás někdo udeří na pravou tvář, máme mu nastavit i druhou. On sám se však podle této zásady nezachoval.

17.10.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 400 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Moře a čas: Finito

Následující text je pocitová črta inspirovaná jedním časně podzimním výletem na ostrov ve Středomoří. Jedná se vlastně o první část jakéhosi seriálu.

17.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 3.92 | Přečteno: 112 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - VI.IX.MMXVII

Mágus Frater Saepes mi po dlhšej dobe poskytol náhľad do svojho magického denníka a dovolil, aby som sa na blogu podelil s jeho snovými víziami, pohľadom na svet a elitu či s psychedelickým zážitkom s rastlinou sily Diablove gule.

17.10.2017 v 13:28 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 136 |
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3138
Obyčejný chlap, "kamioňák", jsem týden pryč a týden doma. Mám zahrádku, políčko, lesíček, ženu, psa a kocoura. Děkan Fakulty všeobecné kroupologie.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.