Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sídliště Máj, České Budějovice.

1. 07. 2013 14:44:44
Jdu navštívit moji ženu do práce. Učí na Základní škole Máj I. Proslavené azbestovými vlákny a vysokým procentem romských žáků.

Mám týden volna, tahač nechávám zaparkovaný na rozšíření Branišovské, dál bych neměl kde. Alespoň se kousek se projdu, cestou si koupím cigára a zmrzku. Je konečně trochu teplý červnový den. Něco po deváté ráno.

Ulice Větrná, sociální byty v přízemí s předzahrádkou. Na ní sedí asi deset dospělých, alespoň od pohledu zdravých cikánů, popíjí plechovková piva a moudře diskutují. Něco po deváté ráno.

Kousek dále před vchodem do obchodního centra (Albert, multikino, herny, etc.) sedí na klandru několik cikánských dětí, kolem nich pobíhají další. Mají evidentně dobrou náladu, kouří, popíjí "redbuly", kopají do sebe navzájem a pokřikují. Vevnitř si v trafice dvě obézní cikánky, zřejmě jejich matky?, kupují každá po kartonu marlborek a za tisícovku sází Sportku. V půl desáté ráno.

Vcházím do školy na čas, akorát začala velká přestávka. Jdu za Martinou do prvního patra. Cestou se musím prodírat davem dětí, tlupa asi dvaceti uřvaných cikánských výrostků mě málem poslala k zemi. I při mých 194 centimetrech a 105 kilo. Mám z toho hluku hlavu jak balón, konečně za sebou zavírám dveře.

"Martino, co se tady děje? To máte nějakou akci, nebo co?"

"Ahoj Františku. Ne, to je tu každý den. Jsi hodnej, že jsi se zastavil."

"Jak to můžeš, prosím tě, vydržet.....?"

Konečně doma, spolu. Celá ta moje cesta a hlavně návštěva školy mi vrtá hlavou, tak se začínám vyptávat. A dozvídám se.

Za těch dvacet let její učitelské praxe jí "prošlo rukama" zhruba padesát romských dětí. Z toho cca čtyřicet propadlo jednou na prvním a jednou na druhém stupni. ZŠ ukončili po sedmé, maximálně osmé třídě, protože už jim bylo patnáct. Jejich rodiče nebyli nikdy na "rodičáku", za to chodili do školy řvát na ni, do třídy při vyučování i do kabinetu. I do ředitelny. Dalších osm "prolejzalo" s odřenýma ušima. Sprostých, drzých a uřvaných ale bylo všech čtyřicet osm.

Zbývají dva. V různých ročnících, sourozenci Markovičové. Oba rodiče chodí do práce, ptají se na prospěch svých dětí. Tímto děkuji rodině Markovičových za názornou ukázku toho, že když se chce, tak to jde.

Dříve jsem často Martině vyčítal její averzi vůči Romům, snažil se jí vysvětlovat, že za barvu pleti, nebo to, komu se narodil, nikdo nemůže. Myslím si to pořád, ale Martině už nic nevyčítám. Je mi jí líto. Já bych v té škole a na tom sídlišti vydržel maximálně týden, buď by mě odvezli do kriminálu nebo do blázince.

Někde je něco špatně.

PS: Jedná se o autentické zážitky (mé) a zkušenosti (její), s nesnášenlivostí to nemá nic? společného. Omlouvám se, že nemohu odpovídat v diskusi, po doplnění diskusního účtu to napravím.

Autor: František Smutný | pondělí 1.7.2013 14:44 | karma článku: 42.02 | přečteno: 4409x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co po mně chceš? Pravdu či lež…

Pravda a lež – kategorie, které jsou staré aspoň tak jako lidstvo, ale spíš mnohem starší. A stále se s nimi neumíme vyrovnat a často je ani od sebe rozpoznat. Přesto si lidé pořád myslí, že o nich dokážou říct něco přínosného.

18.10.2017 v 1:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 | Diskuse

Monika Lorenzová

Jak se mi dařilo při obchodování

Dnes ráno jsem otevřela oči. pak je zas zavřela. A pak viděla dva na kolečkových bruslích. Jeden z nich držel velkou bílou papírovou krabici, zjevně prázdnou.To jsem byla já. Zamotala jsem se a upadla.

17.10.2017 v 20:09 | Karma článku: 5.07 | Přečteno: 144 | Diskuse

Milan Šupa

Nacházejí se rozpory ve výrocích Krista?

Ježíš říkal, že když nás někdo udeří na pravou tvář, máme mu nastavit i druhou. On sám se však podle této zásady nezachoval.

17.10.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 400 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Moře a čas: Finito

Následující text je pocitová črta inspirovaná jedním časně podzimním výletem na ostrov ve Středomoří. Jedná se vlastně o první část jakéhosi seriálu.

17.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 3.92 | Přečteno: 113 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - VI.IX.MMXVII

Mágus Frater Saepes mi po dlhšej dobe poskytol náhľad do svojho magického denníka a dovolil, aby som sa na blogu podelil s jeho snovými víziami, pohľadom na svet a elitu či s psychedelickým zážitkom s rastlinou sily Diablove gule.

17.10.2017 v 13:28 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 136 |
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3138
Obyčejný chlap, "kamioňák", jsem týden pryč a týden doma. Mám zahrádku, políčko, lesíček, ženu, psa a kocoura. Děkan Fakulty všeobecné kroupologie.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.