Sídliště Máj, České Budějovice.
Mám týden volna, tahač nechávám zaparkovaný na rozšíření Branišovské, dál bych neměl kde. Alespoň se kousek se projdu, cestou si koupím cigára a zmrzku. Je konečně trochu teplý červnový den. Něco po deváté ráno.
Ulice Větrná, sociální byty v přízemí s předzahrádkou. Na ní sedí asi deset dospělých, alespoň od pohledu zdravých cikánů, popíjí plechovková piva a moudře diskutují. Něco po deváté ráno.
Kousek dále před vchodem do obchodního centra (Albert, multikino, herny, etc.) sedí na klandru několik cikánských dětí, kolem nich pobíhají další. Mají evidentně dobrou náladu, kouří, popíjí "redbuly", kopají do sebe navzájem a pokřikují. Vevnitř si v trafice dvě obézní cikánky, zřejmě jejich matky?, kupují každá po kartonu marlborek a za tisícovku sází Sportku. V půl desáté ráno.
Vcházím do školy na čas, akorát začala velká přestávka. Jdu za Martinou do prvního patra. Cestou se musím prodírat davem dětí, tlupa asi dvaceti uřvaných cikánských výrostků mě málem poslala k zemi. I při mých 194 centimetrech a 105 kilo. Mám z toho hluku hlavu jak balón, konečně za sebou zavírám dveře.
"Martino, co se tady děje? To máte nějakou akci, nebo co?"
"Ahoj Františku. Ne, to je tu každý den. Jsi hodnej, že jsi se zastavil."
"Jak to můžeš, prosím tě, vydržet.....?"
Konečně doma, spolu. Celá ta moje cesta a hlavně návštěva školy mi vrtá hlavou, tak se začínám vyptávat. A dozvídám se.
Za těch dvacet let její učitelské praxe jí "prošlo rukama" zhruba padesát romských dětí. Z toho cca čtyřicet propadlo jednou na prvním a jednou na druhém stupni. ZŠ ukončili po sedmé, maximálně osmé třídě, protože už jim bylo patnáct. Jejich rodiče nebyli nikdy na "rodičáku", za to chodili do školy řvát na ni, do třídy při vyučování i do kabinetu. I do ředitelny. Dalších osm "prolejzalo" s odřenýma ušima. Sprostých, drzých a uřvaných ale bylo všech čtyřicet osm.
Zbývají dva. V různých ročnících, sourozenci Markovičové. Oba rodiče chodí do práce, ptají se na prospěch svých dětí. Tímto děkuji rodině Markovičových za názornou ukázku toho, že když se chce, tak to jde.
Dříve jsem často Martině vyčítal její averzi vůči Romům, snažil se jí vysvětlovat, že za barvu pleti, nebo to, komu se narodil, nikdo nemůže. Myslím si to pořád, ale Martině už nic nevyčítám. Je mi jí líto. Já bych v té škole a na tom sídlišti vydržel maximálně týden, buď by mě odvezli do kriminálu nebo do blázince.
Někde je něco špatně.
PS: Jedná se o autentické zážitky (mé) a zkušenosti (její), s nesnášenlivostí to nemá nic? společného. Omlouvám se, že nemohu odpovídat v diskusi, po doplnění diskusního účtu to napravím.
Je suis KROUPA
Má pocta Mistru Vladimírovi. My si jeho pověstný humor, romantickou duši, otevřené dopisy, erotické verše a skvělé vaření vzít nedáme.
Měsíc se zbarvil krví a nebe se svinulo jako svitek pergamenu
Přiznávám se ke všemu. Nejsem František Smutný. Je to děsně napínavé. Více naleznete níže.
Ženy a dívky, podporujme se navzájem - diskuse
Blogerce Hoffmannové se zřejmě udělalo nevolno a maže v diskusi většinu příspěvků. Prostor pro diskusi k jejímu článku - bez mazání - jsem se tedy rozhodl otevřít zde.
Zahradník a sousedka. A kocour
Kropím zahradu svojí ségry a užívám si to. Voda čerpaná z nedalekého rybníčku sice trochu smrdí rybinou, ale tráva na zahradě a hlavně kytky s jejich květy se proudem vláhy omamně rozvoněly.
Diskuze o diskuzích aneb Jak se trollujeme svobodou
Blogeru Hanákovi se zřejmě udělalo nevolno a maže už od včera v diskusi většinu příspěvků. Prostor pro diskusi k jeho článku - bez mazání - jsem se tedy rozhodl otevřít zde.
Básník a Eva
Sedával vždy na stejném místě. V rohu, blízko špinavého okna, kde zažloutlé záclony a stopy po zásazích hmyzu plácačkou dovolovaly jen nepatrným zbytkům slunečních paprsků rýsovat světla a stíny své každodenní magie.
Svetu mier, něch žije náš Vladimier!
Bratia Kovandouci, toho času v dalekém Tibetu a bez Netu, mě požádali, abych Mistru Vladimírovi zaslal jejich přání. Tak posílám zdravici - veršů skromnou kytici.
Bioshock 4 – Vladipeace Hailstone opět v akci
Tati? Je pátek. Budeš mi zase vyprávět pohádku, než usnu? Třeba jak jsi byl v Afghá u SOG? Plosím, plosím! Dneska ti, milá Daryo, povím jednu strašidelnou. Jak Ukrajinci odpálili letadlo pomocí láhve Coly, já jediný přežil v ledovém oceánu a nastolil řát v podmořském městě Rapture.
Když vaří chlap, aneb Bažant na pivu a na houbách...
Je pátek, pátek, pátek... Toď předzvěst volna a dobrého jídla svátek. Haha, rým. Tak si pojďme uvařit něco dobrého. Bažant je zdravá a dobrá věc. Zavedu Vás do mojí kuchyně a podělím se s Vámi o jeden můj neskutečně jednoduchý recept...
Rhyming screaming
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx This is my tribute to Mr. Elčár, Maestro Kroupa and pán Bočko.
Rasismus v praxi na iDnes
Bloger Hermánek zveřejnil rasistický článek http://jirihermanek.blog.idnes.cz/c/354654/Prvni-ceska-patercata-jdou-domu-chystejte-girlandy-a-ohnostroje.html, ze kterého se mi zvedá žaludek, ježí chlupy, mám vztek, jsem zhnusen. Bere si do svých nevymáchaných úst děti cikánské mámy, o které nic neví, on si ale myslí, že je arbitrem přes minulost, současnost i budoucnost.
Výběrové řízení na česko-romskou vlajku
Ty vole! Vy volové. To se mi snad zdá? Kam se hrabe Luis de Funes, Jára da Cimrman, Werich, Hašek... etc. Jenže tihle to myslejí vážně!
Další hrdina pomáhá, a chrání Máj. České Budějovice.
Aneb další policejní "píárko". Nebo spíš pako. Chlapci se nám naučili používat sociální sítě. Soudruh fízl "Oliwa Honza" vyzývá ke slušné diskusi na FB skupiny "NEsouhlasíme se zásahem v Českých Budějovicích". Ta má mimochodem už přes 5000 příznivců.
Extrémisté na Máji. České Budějovice.
"Černý svině". "Ředitel KŘ policie Jihočeského kraje plk. Mgr. Ing. Radomír Heřman v žádném případě neobhajuje stanovisko, že zmiňovaný pokřik nemůže být rasistický. V jeho odpovědi na dotaz novináře, týkající se pokřiku, vycházel z konkrétních případů, které zazněly směrem k policistům a strážníkům – „černá svině – ještě si vezmi kuklu“..."
Setkání s občany 9. 7. 2013 - České Budějovice.
Možná nemá každý z vás koule na to, vydržet to celé dvě hodiny. Já to ale dal. Stojí to za to. Postupně to nabírá pěkné grády. Primátora ČB Juráka Thomu, fízly a celou městskou radu bych nakopal do prdelí. Asi to půjdu tuhle sobotu udělat.
Interview s panem cenzorem
Jaroslav Hašek, spisovatel český. Jeden z mému srdci nejmilejších. Jeho texty miluji pro vynikající humor, kritiku mocenského systému a lidské hlouposti. Znovu a znovu objevuji jejich geniální nadčasovost. Jako připomínku jeho nesmrtelnosti jsem se rozhodl napsat i Dnes remake jedné z Haškových povídek.
Moji psi jsou rasisti
Kamarádka z Máje mě požádala, zda bych nepublikoval její článek, který by odlehčil současnou napjatou "etno-atmosféru". Ona není rasistka, ale její psi jsou. Zmetkové.
Vykašlete se na Nečase, podpořte pana Kroupu.
Ukažte svoji blogerskou solidaritu, inteligenci, sečtělost, nadhled a smysl pro krásno.
Kamioňáci maj spoustu peněz, sexu a skvělej život...
Spousta lidí si myslí, že být kamioňákem je strašně jednoduchý. Člověk nepotřebuje nic moc umět, hlavně řídit a dodržet čas. Jinak je to lehárna. A kolik peněz si vydělají... a ještě si můžou dovolit někde na dálnici rychlovku s pracovnicí nejstaršího řemesla...
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3246x
Děkan Fakulty všeobecné kroupologie.