Sídliště Máj, České Budějovice.

1. 07. 2013 14:44:44
Jdu navštívit moji ženu do práce. Učí na Základní škole Máj I. Proslavené azbestovými vlákny a vysokým procentem romských žáků.

Mám týden volna, tahač nechávám zaparkovaný na rozšíření Branišovské, dál bych neměl kde. Alespoň se kousek se projdu, cestou si koupím cigára a zmrzku. Je konečně trochu teplý červnový den. Něco po deváté ráno.

Ulice Větrná, sociální byty v přízemí s předzahrádkou. Na ní sedí asi deset dospělých, alespoň od pohledu zdravých cikánů, popíjí plechovková piva a moudře diskutují. Něco po deváté ráno.

Kousek dále před vchodem do obchodního centra (Albert, multikino, herny, etc.) sedí na klandru několik cikánských dětí, kolem nich pobíhají další. Mají evidentně dobrou náladu, kouří, popíjí "redbuly", kopají do sebe navzájem a pokřikují. Vevnitř si v trafice dvě obézní cikánky, zřejmě jejich matky?, kupují každá po kartonu marlborek a za tisícovku sází Sportku. V půl desáté ráno.

Vcházím do školy na čas, akorát začala velká přestávka. Jdu za Martinou do prvního patra. Cestou se musím prodírat davem dětí, tlupa asi dvaceti uřvaných cikánských výrostků mě málem poslala k zemi. I při mých 194 centimetrech a 105 kilo. Mám z toho hluku hlavu jak balón, konečně za sebou zavírám dveře.

"Martino, co se tady děje? To máte nějakou akci, nebo co?"

"Ahoj Františku. Ne, to je tu každý den. Jsi hodnej, že jsi se zastavil."

"Jak to můžeš, prosím tě, vydržet.....?"

Konečně doma, spolu. Celá ta moje cesta a hlavně návštěva školy mi vrtá hlavou, tak se začínám vyptávat. A dozvídám se.

Za těch dvacet let její učitelské praxe jí "prošlo rukama" zhruba padesát romských dětí. Z toho cca čtyřicet propadlo jednou na prvním a jednou na druhém stupni. ZŠ ukončili po sedmé, maximálně osmé třídě, protože už jim bylo patnáct. Jejich rodiče nebyli nikdy na "rodičáku", za to chodili do školy řvát na ni, do třídy při vyučování i do kabinetu. I do ředitelny. Dalších osm "prolejzalo" s odřenýma ušima. Sprostých, drzých a uřvaných ale bylo všech čtyřicet osm.

Zbývají dva. V různých ročnících, sourozenci Markovičové. Oba rodiče chodí do práce, ptají se na prospěch svých dětí. Tímto děkuji rodině Markovičových za názornou ukázku toho, že když se chce, tak to jde.

Dříve jsem často Martině vyčítal její averzi vůči Romům, snažil se jí vysvětlovat, že za barvu pleti, nebo to, komu se narodil, nikdo nemůže. Myslím si to pořád, ale Martině už nic nevyčítám. Je mi jí líto. Já bych v té škole a na tom sídlišti vydržel maximálně týden, buď by mě odvezli do kriminálu nebo do blázince.

Někde je něco špatně.

PS: Jedná se o autentické zážitky (mé) a zkušenosti (její), s nesnášenlivostí to nemá nic? společného. Omlouvám se, že nemohu odpovídat v diskusi, po doplnění diskusního účtu to napravím.

Autor: František Smutný | pondělí 1.7.2013 14:44 | karma článku: 42.08 | přečteno: 4431x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 270 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 465 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 113 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3245
Obyčejný chlap, "kamioňák", jsem týden pryč a týden doma. Mám zahrádku, políčko, lesíček, ženu, psa a kocoura. Děkan Fakulty všeobecné kroupologie.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...